Nemoci srdce

a srdeční vady

Fibrilace síní

Fibrilace síní představuje na světě vůbec tu nejčastější arytmii. Vzniká na podkladu kroužení elektrických vzruchů v obou srdečních předsíních po měnících se okruzích. Důsledkem toho jsou pak chaotické, nepravidelné stahy svalů, čímž dochází ke ztrátě koordinované činnosti srdečních předsíní a tedy dochází i ke ztrátě čerpací funkce.

Tato porucha srdečního rytmu se objevuje ponejvíce u starých osob (nejvíce mezi 60 – 70 rokem života) a zdánlivě je označována za nezávažnou. S výškou věku výskyt fibrilace síní narůstá. Ve skutečnosti však stojí za únavou, bušením srdce, bolestí na hrudi, omdléváním z nedokrvení mozku a je zde i riziko vzniku i fibrilace komor, což už je život ohrožující stav. Fibrilace síní stojí často i za krevními sraženinami, embolizací mozkových cév a vznikem mozkové mrtvice.

Kdo je fibrilací síní ohrožen?

Lidé s arteriální hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, chlopenními vadami, srdeční insuficiencí, po kardiochirurgických výkonech, s akutní perikarditidou nebo ti s thyreotoxikozou (typ onemocnění štítné žlázy). Vliv na její vznik může mít i stav po infarktu. Zvýšené riziko vzniku fibrilace síní mají i lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, obezitou, metabolickým syndromem a apnoe.

Projevy fibrilace síní

Typickým projevem fibrilace síní je dušnost, bolest za hrudní kostí, bušení srdce a mdloby. Pro tento stav je také typická únava, silný tep a nevolnost. Někdy také fibrilace síní může proběhnout zcela bez příznaků.

Komplikace fibrilace síní

Jednou z nejzásadnějších komplikací tohoto onemocnění je přechod na fibrilaci komor a embolizace mozku. Další komplikací je i nedostatečné prokrvení orgánů celého těla.

Typy fibrilace síní

  • První záznam fibrilace síní
  • Paroxyzmální fibrilace síní se objevuje v záchvatech, které přichází náhle a stejně jako přichází, tak i náhle odchází. Odchází zcela samovolně do 7 dnů. V mezidobí srdce nemocného pracuje v normálním sinusovém rytmu.
  • Perzistující fibrilace síní je rovněž záchvatovitý stav, který však trvá déle než 7 dní a k jeho zvládnutí je zapotřebí lékařského zákroku.
  • Permanentní fibrilace síní je stav, který je přítomen permanentně.

Diagnostika

Základní diagnostikou fibrilace síní je provedení EKG. Pomoci může i EKG Holter, Echo srdce a jícnoví echokardiografie.

Léčba fibrilace síní

Léčba fibrilace síní se odvíjí od typu formy této arytmie. Vliv na to má samozřejmě i délka ataky, trvání, vyvolávající faktory, doprovodné příznaky a další komplikace. Možností jak řešit fibrilaci síní je hned několik. Srdce můžete zpomalit léky, jako digoxin, beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu, K+-blokátory. Když léky nepomohou lékaři přistoupí k tzv. neselektivní radiofrekvenční ablaci AV uzlu. Po jeho zrušení pak k srdci implantují kardiostimulátor. Jistou cestou je i selektivní radiofrekvenční ablace, jde o mini invazivní zákrok, při němž se zavede do srdce kanyla, která proudem zničí zmatečné působení AV uzlu. I z de je pak následně nainstalován kardiostimulátor. Další možností, jak docílit správného pulzu je kardioverze. Ta probíhá buď farmakologicky s užitím propafenonu nebo amiodaronu za hospitalizace a pečlivého sledování anebo za užití defibrilátoru. v tom případě je pacient “odpálen” s pomocí elektrického výboje o 70 –  170 J. Tato verze je šetrnější, rychlejší, bezpečnější a účinnější. Také ji můžete provádět i ambulantně.

Prevence rizik u fibrilace síní

Užívání kyseliny acetysalicylové 100 – 325 mg/den a u pacientů s rizikem tromboembolických komplikací je záhodno nasadit i antikoagulační terapie.



Štítky: , , ,

Přidejte svůj komentář

Předem děkujeme za váš komentář