Nemoci srdce

a srdeční vady

Krevní oběh: Kudy proudí krev?

Krev bývá označována jako nejvzácnější tekutina. Pro náš organismus je životadárná, protože po těle roznáší kyslík a další důležité živiny. Kudy v těle krev proudí? Jak pracuje krevní oběh?

Krevní oběh neboli oběhová soustava plní důležitou funkci: po těle rozvádí živiny, dýchací plyny a hormony. Je proto navázána na trávicí, dýchací i vylučovací soustavu (zároveň totiž z těla pomáhá odvádět odpadní látky, které transportuje do ledvin, kde se krev čistí).

Krevní oběh malý a velký

Krev v těle pohání srdce, kterému je přezdíváno „pumpa“. Rozlišujeme dva krevní oběhy malý (plicní) a velký (tělní) – oba začínají i končí v srdci.

  • Malý (plicní) krevní oběh – zajišťuje okysličení krve v plicích. Krev je čerpána z pravé poloviny srdce do plicních tepen, jimiž se dostává do plic, kde je okysličena. Okysličená krev se pak vrací do levé poloviny srdce.
  • Velký (tělní) krevní oběh – rozvádí okysličenou krev z levé poloviny srdce do celého těla. Začíná tedy v levé polovině srdce. Aortou (srdečnicí) je okysličená krev rozvedena do dalších tepen (arterie) a z nich je rozváděna do menších tepének a vlásečnic (kapilár). Právě síť kapilár zajišťuje předání látek (dýchacích plynů, živin, hormonů). Neokysličená krev se vrací zpět do srdce prostřednictvím žil. Do srdce ústí horní a dolní dutá žíla.

Další tělní oběhy

Velký krevní oběh se nadále dělí na několik dalších oběhů:

  • vrátnicový – shromažďuje krev z trávicí soustavy a odvádí ji do jater
  • ledvinný – přináší krev do ledvin, kde se pročisťuje
  • horní a dolní systémový obvod – zásobuje krví mozek, svaly a kůži
  • srdeční obvod – je tvořen věnčitými cévami, které zásobují srdeční sval

Krevní oběh potřebuje správný tlak

Aby krev v cévách správně proudila, je důležitá nejen činnost srdce a jeho rytmické stahy, ale také krevní tlak, který působí na stěny cév a představuje „pohon“ pro krevní oběh. Žilní tlak bývá minimální (téměř nulový), ovšem tlak v tepnách (arteriální krevní tlak) je silný a stoupá v momentu srdečního stahu (systoly), zatímco v případě uvolnění (diastoly) klesá.



Štítky: , , , ,

Přidejte svůj komentář

Předem děkujeme za váš komentář