Nemoci srdce

a srdeční vady

Krevní plazma

Plazma tvoří 55% lidské krve, přičemž sama o sobě je až z 90% tvořena vodou. Krevní plazma představuje nejobjemnější část krve, přesněji řečeno – jde o tekutou část krve. Po odebrání všech pevných částí můžete vidět, že má nažloutlou barvu. Zdravý dospělý člověk má 3 – 3,5 litrů této vzácné tekutiny.

Zbývající část plasmy, čili 2%, tvoří minerální látky, vitamíny, glukóza a hormony. Zbývajících 8%  pak  představují plazmatické bílkoviny. Právě tyto bílkoviny pak jsou základem pro celou řadu život zachraňujících léčiv. Bohužel plazmu není doposud možné nikterak vyrobit, a proto je zapotřebí získávat ji od lidských dárců tzv. plazmaferézou.

K čemu slouží plazma?

Plazma je takovým mediem, jež má na starost transport cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů a dokonce i kyslíku a oxidu uhličitého. Kromě toho je pak plazma rovněž i velmi významným regulátorem acidobazické a osmotické rovnováhy. Její role je i obranná, kdy tělo chrání proti průniku infekce. Při poklesu bílkovin v plasmě (k čemuž dochází kupříkladu i v rámci podvýživy), plasma se dostává do tkání, jejímž důsledkem jsou otoky. V plazmě naleznete organické i anorganické látky, jako např. sodík, vápník, hořčík, chloridy, železo, jód, měď, bílkoviny, enzymy, hormony, tuky, imunoglobuliny i fibrinogen (důležitý prvek ovlivňující srážlivost krve). Kromě těchto látek je zde také i kyselina močová, kreatin, amoniak, glukóza, močovina, bilirubin, laktát, aminokyseliny a kreatinin.

Co je plazmaferéza?

Plazmaferéza je léčebný postup, při němž dochází k odebrání, léčbě a následnému navrácení krevní plasmy do krevního oběhu. Z plasmy se mimo tělo odfiltrují škodlivé látky, které lidský organismus poškozují.
Plazmaferéza však  reprezentuje i to, kdy dárce daruje krev, ta je pak následně přefiltrována, zbavena všech pevných částí a využita ve farmaceutickém průmyslu k výrobě různých léků. Nejdůležitějšími takovýmito léky jsou: albumin, imunoglobuliny a faktory srážlivosti.

Kdo je na lécích vyrobených z plasmy závislý?

Léky vyrobené z plazmy potřebují lidé se vzácným onemocněním krve, jako třeba hemofilici, lidé s Vvon Willebrandovou chorobou a také lidé s nedostatkem antitrombinu III. Plazmou se léčí i řada onemocnění imunitního systému, jako roztroušená skleróza, systémový lupus erythematodes, trombotická trombocytopenická purpura, myasthenia gravis, Guillain-Barrého syndrom, Wegenerova granulomatóza, Behcetova nemoc, Kawasakiho nemoc, chronická demyelinizační polyneuropatie, primární imunodeficience (1 takovýto pacient za rok potřebuje od dárců až 1200 dávek) a další choroby. Nezbytná pro přežití je plazma rovněž pro lidi s nedostatkem alfa-1 antitrypsinu (geneticky podmíněná rozedma plic). Plazmatické bílkoviny se zcela běžně užívají při různých vážných stavech i na chirurgii. Je tomu zapotřebí v případě řešení popálenin, šoku, traumatických zranění, náročných chirurgických zákroků, při transplantaci orgánů, HIV u dětí, žloutence, po kousnutí zvířetem, řešení problémů s játry a také v rámci léčby kardiopulmonálního onemocnění. Plazma se poměrně nově užívá i v rámci léčby pohybových a revmatických onemocnění.



Štítky: , , ,

Přidejte svůj komentář

Předem děkujeme za váš komentář