Nemoci srdce

a srdeční vady

Poslech srdce

K základnímu a velmi důležitému vyšetření srdce patří poslech srdce. Neohrňujte nad tímto jednoduchým a snadno dostupným vyšetřením nos. Je to totiž právě poslech srdce, jež dokáže mnoho odhalit anebo vzbudit podezření.

Toto základní fyzikální vyšetření patří ke zcela běžným a na první dojem automaticky prováděným vyšetřením, s nímž se setkáte u odborníka i obvodního lékaře.

Poslech srdce fonendoskopem

Ve skutečnosti má poslech srdce zcela zásadní a nezastupitelný význam při fyzikálním vyšetření srdce. Poslechové vyšetření probíhá za využití fonendoskopu, ať už poslech přes membránu, která přenáší vysokofrekvenční zvuky anebo přes zvoneček, jenž dokáže odhalit šelesty a nízkofrekvenční ozvy.
Možná jste si toho také všimli, že když vás lékař poslouchá, není to pouze na jednom místě, ale že s fonendoskopem po hrudníku putuje. Vězte, že necestuje jen tak bez rozmyslu, ale to, co se tváří jako rutina má velmi odborné základy. Lékař si je moc dobře vědom, kam v rámci vyšetření má správně fondendoskop přiložit. Jde za prvé o bod v II. mezižebří vpravo u sterna, kde se poslouchá aortální chlopeň, v II. mezižebří vlevo u sterna se poslouchá pulmonální chlopeň, mezi IV. a V. mezižebří vlevo u sterna se poslouchá trikuspidální (trojcípá) chlopeň a v průsečíku IV. a V. mezižebří a medioklavikulární čáry se poslouchá oblast srdečního hrotu.

Srdeční ozvy

I.ozva

Při vyšetření srdce poslechem si lékař všímá srdečních ozev v různých polohách. Nejlépe slyšitelné jsou ozvy na levém boku nad hrotem srdce. Lékař si zde primárně všímá, zvýraznění ozvy, oslabení ozvy anebo rozštěpu ozvy. Všechny tři totiž mohou varovat, že se zde může vyskytnou uzávěr chlopně, degenerativní změny chlopní, porucha kontraktility, blokády Tawarových ramének apod.

II. ozva

Tato ozva vzniká uzávěrem poloměsíčitých chlopní, a to nejprve aortální, a pak pulmonální. Nejlépe slyšitelné to je po obou stranách sterna a pak nad sternem. lékař zde poslechem dokáže odhalit plicní hypertenzi, embolizaci plícnice, vysoký tlak ve velkém oběhu, degenerativní změny chlopní a mnoho dalšího.

III. ozva

III. ozva vzniká vibracemi komorového myokardu ve fázi rychlého plnění komor na začátku diastoly. Nejlépe slyšitelná je v poloze na levém boku, na hrotě zvonečkovou stranou fonendoskopu.Lékař zde může odhalit selhávání srdce.

IV. ozva

Tato ozva vzniká vibrací komorového myokardu při vstřiku krve do komory při systole síní na konci diastoly. Nejlépe slyšitelná je na levém boku zvonečkovým fonendoskopem na srdečním hrotu. Když není slyšitelná probíhá fibrilace síní.

Vyšetření poslechem

Při vyšetření srdce poslechem si lékař všímá, zda srdce necválá. Pokud ano, jde o zcela zřetelný jev selhávání levé komory. Když se zde objevuje pauza s klapnutím, je zjevné, že tu máme mitrální stenózu, předčasné kliknutí je zase symbolem aortální stenózy, pozdní klik může být příznakem prolapsu či nenormální funkce mitrální chlopně.
Při poslechu srdce se odborník může setkat s celou řadou různých šelestů – systolické, diastolické, ejekční, regurgitační, průtokové i kontinuální. Podle jejich charakteru je možné je členit na drsné, foukavé, lokomotivové, muzikální, kontinuální, crescendové, decrescendové a dokonce kombinované crescendo-decrescendové. Šelesty se pak dále rozlišují i podle hlasitosti.



Štítky: , , ,

Přidejte svůj komentář

Předem děkujeme za váš komentář